DVOŘÁK A. STABAT MATER / Collegium Floreum, Musica Florea / M.Štryncl

Antonín Dvořák - Stabat Mater 72:46

1. Stabat Mater dolorosa 14:58

2. Quis est homo 8:43

3. Eia Mater 6:24

4. Fac, ut ardeat cor meum 7:27

5. Tui nati vulnerati 5:36

6. Fac me vere tecum flere 6:21

7. Virgo virginum praeclara 6:01

8. Fac, ut portem Christi mortem 5:07

9. Inflammatus et accensus 5:22

10. Quando corpus morietur 6:41

Michaela Šrůmová soprano, Sylva Čmugrová alto, Aleš Briscein tenor, Tomáš Šelc bass

Musica Florea, Collegium Floreum

Marek Štryncl conductor

Stereo digital live recording.

Díky dobovým svědectvím víme, že Antonín Dvořák byl i jako interpret velkým zastáncem tzv. flexibilního tempa, které by se dalo vystihnout slovy raných romantiků tak, že „metronomický údaj platí jen pro několik prvních taktů“. Ale ani toto nebylo vždy pravidlem, neboť základní tempo skladby mohlo začít až po odeznění „úvodu“, který mohl mít díky svému odlišnému charakteru i odlišné tempo. Když Dvořák prvně v Anglii dirigoval své Stabat Mater, doboví kritici poukazovali na to, že hýbe s tempy, aniž by tyto změny byly zapsány v notách. Již od konce 18. století máme k dispozici velké množství zpráv, za jakých „okolností“ se může či má zpomalovat nebo zrychlovat, kdy se má takřka zastavit hudební tok, nebo kdy se má hudební souhra arytmicky rozvolnit. Spolu s typickými romantickýmy výrazovými prostředky (portamenta, ozdobná glissanda a vibrato, intonační různorodost) se tyto tempové modifikace v průběhu 20. století začaly brát jako „chyba“, která se musí potlačit nebo dokonce odstranit. Z interpretace děl 19. století se nutně vytratila „romantická muzikalita“, které vládly rozmanité emoce a vášně a které byly později potlačovány strohou „pompézností“ či utopickou rytmickou a tempovou „přesností“. Tato nahrávka vrací romantickým skladatelům to podstatné – romantickou interpretaci. Marek Štryncl