Martin Brunner - Vernissage - Jazz Flute Improvisations
1. Třepotání
2. Spěch
3. Víření
4. Pocit (Tiché zkušenosti)
5. Šelesty, ruchy, stíny, doteky I
6. Nicole? / Nicole!
7. ... a odešla (Tiché zkušenosti)
8. Stará jabloň (Potštejn)
9. Naskoč si!
10. Konečně na vzduchu
11. Dvojí emoce
12. Konfrontace
13. Druhé nádvoří (Potštejn)
14. Smutný klaun
15. Bez odstupu (Dialogy)
16. Portrét
17. Přístavy (Tiché zkušenosti)
18. Měňavka
19. Šelesty, ruchy, stíny, doteky II
20. Utržený ze řetězu
21. Zrcadlení
22. Hádka (Dialogy)
23. Klauni
24. Drásaná koláž
25. Krysař
26. Pod tlakem
27. Průhledy (Tiché zkušenosti)
28. Míjení (Dialogy)
29. Druhý vchod Merlinovy jeskyně
30. Na procházce s Waynem Roonym
31. Asociace
32. Šelesty, ruchy, stíny, doteky III
33. Mávání (Dialogy)
34. Hry
35. Majestát
36. Kam jdeš?
37. Kam běžíš?
38. K2
39. Ty bnn daa, ty bnn daa
40. Kolem hory (Tiché zkušenosti)
41. Šelesty, ruchy, stíny, doteky IV
42. Dávné hlasy
43. Kailas
44. Mantra
45. Přídavek
Martin Brunner je vyhledávaným flétnistou, prošel významnými skupinami jako Jazz Fragment, Znamení dechu nebo Pražský Big Band a zejména Kontraband, ale hrál i v rockové skupine Spektrum. Je vyhledávaným vernisážovým specialistou a účinkoval na zahájeních výstav předních českých výtvarníků. Improvizovaná sólová vystoupení mu umožnila zkoušet nové náměty, melodie, kdy se Martin Brunner pokouší tóny namalovat jako grafiku nebo obraz. Vzniklá ryzí hudba pro danou chvíli obvykle zazní a odplyne. Nicméně z improvizací vzniklé miniatury se po čase staly základem pro tuto desku a sám autor už ani neví, jakými obrazy se která improvizace inspirovala. „Improvizující svět hudebních obrazů jazzové hudby je,“ jak píše Vladimír Kouřil na obalu alba: „shodně neopakovatelný a nekonečný, jako svět realistických i abstraktních obrazů malířů a grafiků.“
Ze všech hudebních uměleckých disciplín jedině jazz, díky tomu, že jeho nezbytnou součástí je improvizace, dokáže nabídnout hudbu tvořenou totálně bez přípravy a bez jakýchkoli dalších formálních, či jiných omezení. Předpokládá to ovšem tvořivého, zkušeného a erudovaného interpreta. Jakákoli hudba je zjednodušeně řečeno vyplňování nějakého časového úseku tóny vyluzovanými hudebními nástroji nebo hlasem. Zazní tak hudba, která může být krásná, komplikovaná, srozumitelná, hlasitá, laciná, prostá, účelová, scénická, líbezná a tak podobně, stává se také, že může být tzv. výsostně umělecká nebo úplně blbá. Ve volné improvizaci může být toto vše, čím hudba disponuje obsaženo. Nemá smysl takovou hudbu hodnotit podle jakýchkoliv kritérií. Nejlepší je ji nechat prostě působit. Taková hudba je i není. Je to šlápota v písku, kterou v zápětí zaleje další příboj. A to umí jen jazz. Milan Svoboda
(Galén 2019)
| Parametr | Hodnota |
| format | CD audio |