Alouisi G.B. (1600-1665) Caelestis Parnasus, Caeleste Palco / Societas Incognitorum

Giovanni Battista Alouisi (1600-1665)

Caelestis Parnasus (1626)

1. Sonata sesta a 2 violini

2. Salve Christi Sancta parents a 2

3. La Bonella Canzon a 4

4. In puritate cordis mei a 2

5. O Gloriola Domina a 2

6. Prime Letanie a 4

Caeleste Palco (1628)

7. Stabat Virgo Maria tenore solo

8. Sacramento Caelesti soprano solo

9. Salve Regina tenore solo

10. Exultavit cor meum soprano solo

Harmonicum Caelum (1628)

11.-14. Missa da concerto a 4

Contextus Musicarum (1637)

15. O Domine Iesu Christe a 2

16. O felix dies a 4

17. Exurgat Deus a 5

18. Obsecro Domine a 6

total time: 67:46

World premiere recording / Světová premiéra na CD

Societas Incognitorum: Yvetta Fendrichová soprano, Kateřina Šujanová soprano, Ondřej Múčka alt, tenor, organ positive, Eduard Tomaštík tenor, Martin Šujan bass

and guests: Jana Chocholatá soprano, Pavel Valenta tenor, Vít Nermut, Eva Kalová, Stano Palúch violin / housle, Jan Krejča, Jan Čižmář theorbo / theorba, Ondřej Michal cello, František Dvořák violon, Marek Čermák organ positive / varhanní pozitiv, harpsichord / cembalo

Eduard Tomaštík conductor / dirigent

A selection from the musical legacy of the Italian composer who brought baroque to Moravia and his creations connected with the court of Cardinal Dietrichstein. Because this composer remained faithful to the region until the end of his life, he was nicknamed ‘the Monteverdi of Moravia’. Slovak jazz violinist Stano Palúch performs as a special guest.

Výběr z hudebního odkazu italského skladatele, který na Moravu přinesl baroko a jehož tvorba úzce souvisí s dvorem kardinála Dietrichsteina a jeho okolím. Jelikož našemu regionu zůstal věrný až do konce života lze ho právem označit termínem moravský Monteverdi. Speciálním hostem projektu je slovenský jazzový houslista Stano Palúch.

Mikulovský dvůr olomouckého biskupa Františka kardinála Dietrichsteina (1570–1636) hostil v prvních desetiletích 17. století celou řadu cizích umělců, kteří významně přispívali k utváření kulturního života tohoto města a potažmo celé Moravy. Jedním z nich byl italský hudebník Giovanni Battista Alouisi (narozen kolem 1600 v Boloni – zemřel 1665 v Brně), jehož lze s nadsázkou označit za „mikulovského Monteverdiho“, neboť šlo o jednoho z tvůrců nově nastupujícího slohu raného baroka. Tato osobnost ve své době významně zasáhla do (nejen hudební) kultury jižní Moravy a zanechala zde po sobě určitý odkaz, ať už ve smyslu materiálním či duchovním. Životní a profesní dráha Giovanniho Battisty Alouisiho se při prvním pohledu pomyslně dělí na dvě části. V první z nich, trvající asi do roku 1640, se Alouisi jeví jako poměrně uznávaný italský řádový skladatel, který pravidelně vydával svá díla tiskem. Na sklonku dvacátých let 17. století se podobně jako řada jeho dalších krajanů rozhodl hledat štěstí za Alpami a zakotvil na dvoře významného církevního hodnostáře, jímž byl olomoucký biskup František kardinál Dietrichstein. Hlavními životopisnými prameny pro toto období jsou Alouisiho tištěné notové sbírky, zejména jejich dedikace. Po vydání poslední sbírky v roce 1640 se však ztrácejí jeho stopy v neznámu a tato osoba jako by zmizela z povrchu zemského. Avšak i pro druhou část jeho života existují doklady, tentokrát v podobě korespondence a dalších archivních materiálů, které byly v roce 2004 identifikovány v Moravském zemském archivu. Díky nim vidíme Alouisiho jako venkovského faráře na dietrichsteinských panstvích v okolí Mikulova, pečujícího o duchovní blaho svých oveček. Alouisiho skladatelský odkaz je soustředěn v šesti sbírkách duchovních skladeb. Jsou to: Coelestis Parnasus op. 1 (datum prvního vydání neznámé, druhé vydání 1628), Celeste Palco op. 2 (1628), Harmonicum Coelum op. 3 (1628), Contextus Musicarum Proportionum op. 4 (1637), Corona Stellarum Duodecim op. 5 (1637) a Vellus Aureum op. 6 (1640). Všechny byly vydány v Benátkách u prestižního tiskaře Bartholomea Magniho. Do dnešní doby je dochováno jen několik exemplářů, nejpočetnější kolekce je uložena v Univerzitní knihovně ve Vratislavi. Svým významem převyšuje Alouisiho dílo vše, co bylo v této době v našich zemích v hudebním oboru vůbec vytvořeno. Eduard Tomaštík