Pilgrimage - Musical Journey of K.Harant to Jerusalem / Cappella Mariana, Constantinople

Kryštof Harant (1564–1621) – Missa quinis vocibus, Qui confidunt in Domino, Maria Kron, Dies est laetitiae

Anonymous (16th cent.) – Tasbih-i Misri, Naqsh Dar Bazm-e Del, Dar Nazar Baziye Ma

Shishtari Murad (? –1688) – Chashm-e Mast, Huseyni Agir Semai

Kâsebâz-i Misri (16th cent.) – Pishref-i Misri & Sama’i

Seyyid Seyfullah (16th cent.) – Bu Ashk Bir Bahri Ummandir, Nihavend ilahi

Ali Ufki (1610–1675) – Mezmur 2 & 4

Gazi Giray Han (1554–1607) – Mâhur Peşrev, Edvar-i Musiki

Kiya Tabassian (1976) – Namaz-e Sham-e Ghariban

Paschal de l’Estocart (c. 1538 – after1587) – Psalm 4. Otce Buoha nebeského (Benešovský kancionál)

Cappella Mariana: Hana Blažíková, Barbora Kabátková – soprano, Vojtěch Semerád, Tomáš Lajtkep, Ondrej Holub – tenor, Jaromír Nosek – bass. Vojtěch Semerád – artistic director

Constantinople: Didem Başar – kanun, Patrick Graham – percussion, Neva Özgen –kemençe, Kiya Tabassian – setar and voice, artistic director

The subject of different cultures mingling and of the search for a common language is more relevant in today’s globalised world than ever before. However, it has been present in various forms for centuries. An inspiring encounter of rather distant music worlds is the result of the collaboration of Cappella Mariana, focused particularly on Renaissance polyphony, and Constantinople, representing the music tradition of Islam. Their common project imaginarily copies the adventurous pilgrimage undertaken in 1598 by the nobleman and composer, Kryštof Harant, who gave a gripping account of it in his book Journey from Bohemia to the Holy Land, by Way of Venice and the Sea. Harant’s complete preserved oeuvre is combined with the music of the exotic lands of the Ottoman Empire, Syria, Palestine, Sinai and Persia, which completes the atmosphere of the places as Harant himself might have experienced it on his journey. The variety of the Middle East nationalities, contributed to by the presence of pilgrims, monks and wanderers, created a very rich mosaic of sounds. As a result, songs in seven languages can be heard on the recording. Harant’s polyphony is overlapped here with songs by well-known as well as anonymous 16th-century Middle-East music masters, using, for instance, texts by the famous Persian poet, Hafez.

Téma prolínání různých kultur a hledání společného jazyka je v dnešním globalizovaném světě aktuálnější než kdy dřív, v různé podobě je však přítomno už po staletí. Inspirativní setkání dosti vzdálených hudebních světů vzešlo ze spolupráce souborů Cappella Mariana, zaměřeného především na renesanční polyfonii, a Constantinople, reprezentující hudební tradici islámu. Jejich společný projekt pomyslně kopíruje dobrodružnou pouť, na kterou se roku 1598 vydal šlechtic a skladatel Kryštof Harant a o které nám zanechal poutavé svědectví ve své knize „Cesta z království českého do Benátek, odtud do země svaté…”. Kompletní dochované Harantovo skladatelské dílo se tu mísí s hudbou exotických krajin osmanské říše, Sýrie, Palestiny, Sinaje či Persie, jež dokresluje atmosféru míst, jak ji mohl Harant sám zažít na svých cestách. Národnostní pestrost blízkovýchodního regionu mj. díky přítomnosti poutníků, mnichů i tuláků vytvářela velmi bohatou zvukovou mozaiku; na nahrávce tak uslyšíme zpěvy v sedmi jazycích. Harantova polyfonie se tu překrývá se zpěvy známých i anonymních mistrů blízkovýchodní hudby 16. století, mj. na texty proslulého perského básníka Háfize.

(Supraphon 2024)