Ragossnig K. Spanish Guitar Recital / K.Ragossnig guitar

Heitor Villa-Lobos (1887–1959) – Five Preludes. Isaac Albéniz (1860–1909) – Asturias (Leyenda; arr. K. Ragossnig). Federico Moreno Torroba (1891–1982) – Arada (from Suite Castellana), Madronos. Joaquín Turina (1882–1949) – Fandanguillo, Op. 36. Enrique Granados (1867–1916) – Danza Espanola, Op. 37 No. 5 “Andaluza” (arr. Andrés Segovia)

Konrad Ragossnig guitar

In Prague at the turn of September and October 1969, for four days Supraphon’s legendary Domovina Studio was the home of the 37-year-old Konrad Ragossnig. The guitarist was in top form; he had studied in Spain under Andrés Segovia, the “king of the classical guitar”, had won the ORTF competition in Paris, and was teaching guitar in Basel at the Musik-Akademie and in Vienna at the Universität für Musik und darstellende Kunst. He was giving solo concerts and appearing with orchestras around Europe, the USA, and the Far East. Besides the classical guitar, he had also mastered the Renaissance lute when interest in early music and its authentic interpretation was just reawakening in western Europe. His chamber music partners included tenor Peter Schreier and flautist Hans Martin Linde. Now in the Prague studio, Ragossnig returned to mainstays of Spanish and South American guitar music. Some of the pieces are written specifically for his instrument, while others (Albéniz, Granados) are piano works that first became truly famous in guitar transcriptions. In the beautiful acoustics of the Domovina Studio, the recording team captured all the superb qualities (beauty of tone, flawless technical brilliance, subtle inflections of rhythm, dynamics, and articulation) that make his playing and this recording special. Over half a century later, this recording remains a rare gem documenting the guitar literature.

Praha na přelomu září a října 1969. Legendární supraphonské studio Domovina se na 4 dny stalo domovem 37letému Konradu Ragossnigovi. Kytarista byl ve vrcholné formě; měl za sebou studium ve Španělsku u „krále klasické kytary“ Andrése Segovii, vítězství v soutěži ORTF v Paříži, vyučoval kytaru na bazilejské Musik-Akademie a na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Koncertoval po Evropě, USA i na Dálném Východě, sólově i s orchestrem. Kromě klasické kytary mistrně zvládl hru na renesanční loutnu, a to v době, kdy se v západní Evropě teprve probouzel zájem o starou hudbu a její autentickou interpretaci. Mezi jeho komorní přátele patřili tenorista Peter Schreier a flétnista Hans Martin Linde. Ale zpět do Prahy: Ragossnig se ve studiu vrátil k základním pilířům španělské a jihoamerické kytarové hudby. Některé z nich jsou psané přímo pro tento nástroj, jiné (Albéniz, Granados) pro klavír, ale teprve kytarová transkripce je skutečně proslavila. Nahrávacímu týmu se v krásné akustice Domoviny podařilo zachytit všechny výsostné kvality Ragossnigovy hry: krásu tónu, bezchybnou technickou brilanci, jemnou práci s agogikou, dynamikou a artikulací, jež činí jeho hru – i tuto nahrávku – výjimečnou. Po více než půl století patří tento snímek k vzácným drahokamům kytarové literatury.

(Supraphon 2025)