Jaromír Šofr - Saxophone in Classics
Georg Philipp Telemann (1681–1767)
1. Vivace 2:44
Georg Friedrich Händel (1685–1759)
2. Sonata VI Largo 1:03
3. Sonata VI Allegro 1:48
Johann Sebastian Bach (1685–1750)
4. Sonata IV C-dur Adagio 1:20
5. Sonata IV C-dur Allegro 1:32
6. Sonata IV C-dur Menuet 1:21
7. Sonata A-moll Allemande 2:28
8. Sonata A-moll Corrente 1:30
9. Sonata A-moll Sarabande 2:10
10. Sonata A-moll Bourrée 1:58
Jean Baptiste Loeillet de Gant (1688–1720)
11. Adagio 2:36
12. Allegro 2:14
Joseph Haydn (1732–1809)
13. Sonatina 2:33
André Chailleux (1904–1991)
14. Andante 1:55
15. Allegro 1:50
Joseph Edouard Barat (1882–1963)
16. Elegie 3:57
Leroy Ostransky (1918–1993)
17. Introduction 1:18
18. Rondo 2:09
Georges Guilhaud (1851–1928)
19. First Concertino 7:54
Vít Micka (1935)
20. Podzimní blues (live) 5:19
Manolis Kalomiris (1883–1962)
21. Chant Grec 3:36
Jaromír Šoft saxofon / saxophone (1-21)
Radoslav Kvapil klavír / piano (21)
Jaromír Šofr začal hrát na saxofon ve 13 letech, brzy podle Školy profesora Stanislava Krtičky, jehož se stal i žákem. Jeho hudební vývoj byl na mnoho desetiletí přerušen kariérou filmového kameramana ve Filmovém studiu Barrandov, kam nastoupil spolu se svými spolužáky z FAMU, významnými tvůrci „české nové vlny“. Jeho debutem v profesionálních podmínkách byl dvoudílný celovečerní film „Ať žije republika“ v režii Karla Kachyni. Tomu předcházelo kameramanské ztvárnění legendárního absolventského filmu Věry Chytilové „Strop“. Ještě v období jeho vzniku Jaromír Šofr vážně uvažoval o studiu na konzervatoři v oboru dřevěných dechových nástrojů, ačkoliv klarinet neměl nikdy v rukou. Jako kameraman byl ovšem natolik vyhledáván, že o jeho profesní dráze bylo na několik desetiletí rozhodnuto (viz výběrovou filmografii na protější straně obalu). Ke hře na saxofon se vrátil teprve po roce 2000, a to navázáním na žánr, u kterého skončil před 40 roky, totiž interpretaci děl barokní hudby, jejíž transkripci pro saxofon si sám prováděl. Nástroj pravidelně převážel i do USA, kde po několik let působil jako hostující profesor na Columbia College Chicago v oboru filmu. Jeho spolupráce s doprovodnými klavíristkami započala po roce 2006, bezprostředně po dokončení filmu „Obsluhoval jsem anglického krále“. Nejprve šlo o souhru saxofonu a cembala, což si vyžadovala barokní polovina jeho repertoáru, následně se přidal i doprovod klavírní vyplývající z potřeb interpretace skladatelů pozdějších, z nichž soudobý Vít Micka napsal pro Jaromíra Šofra a Simonu Costantini svoje „Podzimní blues“. Album uzavírají Kalomirisovy „Řecké písně“ doprovázené celoživotním přítelem, slavným klavíristou Radoslavem Kvapilem.
| Parametr | Hodnota |
| format | CD audio |
