1.-5. Leoš Janáček - Sinfonietta (1926) 22:08
6. Leoš Janáček - Šumařovo dítě / The Fiddler's Child (1912, rev. 1914,1917) 11:14
Brno State Philharmonic Orchestra
František Jílek conductor
7.-14. Leoš Janáček - Mša Glagolskaja / Glagolitic Mass (1926) 39:18
Libuše Domanínská sporano, Marie Juřenová contralto, Jaroslav Ulrych tenor, Jaroslav Hromádka bass
Josef Černocký organ
Moravian Academic Singing Association
Břetislav Bakala chorus master
The Valach Moravian Teacher's Choir
Josef Veselka corus master
Brno Radio Symphony Orchestra
Břetislav Bakala conductor
Stereo live recording 1978 (1-5), mono studio recording 1953 (7-14)
Český rozhlas Brno oslavil touto deskou hned dvě výročí najednou: osmdesátiny brněnského studia ČRo a 150. výročí narození Leoše Janáčka. Editoři zároveň připomněli vzácné nahrávky z rozhlasového hudebního archivu, na nichž se podíleli vynikající brněnští umělci. Vzniklo tak v nejlepším slova smyslu "moravské" album, jehož dramaturgická skladba navíc dokládá mnohovrstevnost Janáčkovy tvorby.
Všechny nahrávky byly pořízeny na živých koncertech; populární Sinfonietta roku 1978, orchestrální balada podle básně Svatopluka Čecha Šumařovo dítě v roce 1980, oboje v provedení Státní filharmonie Brno řízené Františkem Jílkem. Nahrávka Glagolské mše je z roku 1953, kdy ji Symfonický orchestr brněnského rozhlasu zahrál pod taktovkou Břetislava Bakaly, spoluúčinkoval smíšený sbor Akademického pěveckého sdružení Moravan a Váchova sboru moravských učitelek. Symfonická balada Šumařovo dítě patří k méně hraným dílům Leoše Janáčka, kterého zřejmě zaujal sociální námět balady o smrti starého houslisty. Postavil proto skladbu na dvou výrazových polohách - vyjádření polarity bolesti a vykoupení. (Janáček použil Čechova textu také k libretu opery Výlety pana Broučka.) Naproti tomu jásavou slavnostností Sinfonietty, vzniklé původně pro sokolské slavnosti, chtěl dle vlastních slov vyjádřit "dnešního svobodného člověka, jeho sílu a odvahu" a oslavit město Brno.
Rozměrná Glagolská mše na staroslověnský text (je součástí bukletu) zaujímá v Janáčkově tvorbě mimořádné místo - dílo tvůrčí zralosti připravoval skladatel k desátému výročí svobodné republiky. Nebyla primárně míněna jako sakrální skladba, byť je členěna podle obvyklého mešního kánonu. "Chtěl jsem zde zachytit víru v jistotu národa," napsal skladatel ve svém komentáři k dílu. Oba dirigenti, jejichž provedení nahrávky zaznamenaly, věnovali významnou část své umělecké dráhy právě Janáčkovu dílu; Bakala u něj dokonce studoval a jeho interpretační pojetí lze do jisté míry považovat za autentické. František Jílek má velké zásluhy na propagaci Janáčkových oper v různých zemích světa, kde řídil jejich provedení.
(Český rozhlas)
| Parametr | Hodnota |
| format | CD audio |
