Robert Schumann - Sonate in g moll Op.22 17:52
1. Vivacissimo 06:14
2. Andantino 04:26
3. Scherzo 01:32
4. Rondo 05:32
Robert Schumann - Novelletten Op.21 47:21
5. No. 1 F dur Markirt und kräftig /Marcato con forza/ 05:13
6. No. 2 D dur Äusserst rasch und mit Bravour /Presto con bravura/ 06:45
7. No. 3 D dur Leicht und mit Humor /Leggiero con umore/ 04:26
8. No. 4 D dur Ballmässig. Sehr minter /Tempo di Ballo e giocosso/ 03:36
9. No. 5 D dur Rauschen und festlich /Strepitoso e festivo/ 08:42
10. No. 6 A dur Sehr lebhaft, mit vielem Humor /Allegro vivace ed umoroso/ 04:32
11. No. 7 E dur Äusserst rasch /Prestissimo/ 02:47
12. No. 8 fis moll Sehr lebhaft /Allegro vivace/ 11:05
Květa Novotná piano / klavír
Stereo digital studio recording 1991.
30. a 40. léta 19. století jsou mimo jiné érou nebývalého rozkvětu a obliby klavírní hudby. Klavír - nepostradatelná součást zařízení aristokratických i měšťanských salónů a nejčastější nástroj virtuosů - stál touto dobou zároveň v centru zájmu nejlepších skladatelů nastupující generace, kteří odkrývali a rozšiřovali dosud netušeným způsobem jeho zvukové a výrazové možnosti.
Také Robert Schumann (1810-1856) přispěl k tomuto vývoji závažným a nanejvýš originálním způsobem. Jako skladatel i jako hudební kritik protestoval neúnavně proti samoúčelné a povrchní virtuozitě - ač původně sám pomýšlel právě na kariéru virtuosa - a proti jakékoliv nabubřelé okázalosti.
Typická pro něho byla naopak stručnost a úspornost hudebního projevu, hraničící s fragmentárností. Jeho doménou se stala klavírní miniatura, rostoucí z jediného drobného nápadu a opatřená zpravidla "programním" názvem či mottem, resp. cyklus takových miniatur, spjatý společnou poetickou ideou…
Novellety op. 21 a Sonata g moll op. 22 vznikly - stejně jako další velký klavírní cyklus Kreisleriana op. 16 a populární Dětské scény op. 15 - v roce 1838. V kontextu Schumannovy tvorby patří zajisté k těm dílům, které rámec miniatury (a privátního, intimního určení) překračují a směřují k většímu rozměru i vystupňování pianistických nároků.
Květa Novotná hraje na klavír od pěti let. Po studiích na konzervatoři absolvovala Akademii múzických umění v Praze ve třídě prof. Františka Raucha a Valentiny Kameníkové. Je držitelkou řady cen z domácích a mezinárodních soutěží (Pražské jaro, Bolzano, Neapol, Zwick.). Tyto úspěch jí otevřely cestu na koncertní pódia doma i v zahraničí a do nahrávacích studií.
Její interpretační specializace na klavírní dílo Roberta Schumanna přináší obdivuhodné výsledky. Skladby, které jsou součástí světového klavírního repertoáru, dostávají v podání Květy Novotné novou dimenzi. Promítá se do nich hloubka jejího citu, kultivovanost projevu a vlastní dramaturgická výstavba.
(Panton 1991)
Parametr | Hodnota |
format | CD audio |