Karel Bříza (1926-2001) - Sacred Choral Works
Lidové ordinárium
IV. Ordinárium
Pohřební responsoria
Osm dvojhlasých kánonů
Varhanní fugy
Svatohorský chrámový sbor
Pavel Šmolík conductor
Stereo digital recording 2003.
Toto CD je pokusem zúročit nadání, práci, utrpení a obětavost P. Karla Břízy, který patřil k velmi početné generaci redemptoristů, jež vyrůstala za Druhé světové války, během ní a těsně po ní. Byla to generace, která vstupovala do kongregace redemptoristů jako do rozvíjejícího se společenství, v němž mnozí zářili jako výjimečné talenty nejen v rámci řehole, ale i v kontextu celé katolické církve v Čechách. Namátkou stačí připomenout ty, kteří Břízu a jeho vrstevníky vyučovali, například význačného biblistu P. Josefa Milíka, filosofa a kandidáta oltáře P. Jána Mastiliaka či výtečného dogmatika P. Stanislava Špůrka. V této atmosféře vědy a bratrského společenství, které v teologickém učilišti v Obořišti vládlo, byli kandidáti kněžství - mezi nimi i Karel Bříza - vychováváni a podporováni i k určité specializaci. U Břízy to byla právě hudba, umění, které bylo součástí jeho života natolik, že si jej bez muziky snad ani nelze představit.
Poté, co byly kláštery násilím zrušeny a řeholníci rozprášeni po celé zemi, po kasárnách, centralizačních táborech a vězeních, stává se pro Karla Břízu, tehdy již tajně vysvěceného kněze, hudba jedinou příležitostí, jak naplnit navenek své kněžské poslání. Všichni, s nimiž pracoval, mohou potvrdit, že zkoušky, výuka a hraní v kostele nebyla jen hudba, ale především zprostředkování víry a živého vztahu ke Kristu. Břízův život nebyl poznamenán jen tvůrčím utrpením, ale po dlouhá desetiletí také fyzickou nemocí. Jeho hudba tak procházela přes síto oběti a bolesti, aby vykrystalizovala v bohoslužbu, prostou jakékoli nabubřelosti či pýchy.
(Karmelitánské nakladatelství)
| Parametr | Hodnota |
| format | CD audio |
