An Evening in Vienna 1784 / Bennewitz Quartet

Joseph Haydn (1732-1809) - String Quartet in G major, Op. 33/5

Jan Křtitel Vaňhal (1739-1813) - String Quartet in A major, Op. 33/2

Karl Ditters von Dittersdorf (1739-1799) - String Quartet No. 5 in E flat major

Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791) - String Quartet No. 19 in C major, K 465 “Dissonance”.

Bennewitz Quartet: Jakub Fišer – 1st violin, Štěpán Ježek – 2nd violin, Jiří Pinkas – viola, Štěpán Doležal – cello

“…Storace gave a quartet party to his friends. The players were tolerable, not one of them excelled on the instrument he played; but there was a little science among them, which I dare say will be acknowledged when I name them: First violin Haydn, second violin Baron Dittersdorf, violoncello Vanhal, viola Mozart…” The tenor Michael Kelly’s recollection of that musical evening in 1784 in Vienna has been the source of much speculation by musicologists, and it is also one of the things that inspired this recording. The four composers, all highly acclaimed in their day, met in multiethnic Vienna, and they shared the bond of friendship. While Mozart behaved towards Haydn with respect like that of a pupil towards a master and dedicated a series of six string quartets to him (including the “Dissonant Quartet” in C major), Haydn told Mozart’s father that his son was “the greatest composer known to me either in person or by name.” Dittersdorf was likewise unsparing with superlatives in his autobiography: “He is undoubtedly one of the greatest original geniuses, and I have never before known any composer with such an amazing wealth of ideas.” The names of Dittersdorf and Vaňhal are familiar to some, but few have encountered their music. This recording offers an opportunity to discover those nearly forgotten masters’ works superbly interpreted by the Bennewitz Quartet. The enthusiastic acclaim of international critics for their previous Haydn album is affirmation of their extraordinary quality in this repertoire.

„…Storace uspořádal pro své přátele kvartetní zábavu. Hráči byli snesitelní, žádný z nich nevynikal na nástroji, na který hrál, avšak všichni měli jakési znalosti, což se potvrdí, když je vyjmenuji: 1. housle Haydn, 2. housle baron Dittersdorf, violoncello Vaňhal, viola Mozart…“ Tato vzpomínka tenoristy Michaela Kellyho na jeden hudební večer roku 1784 ve Vídni je zdrojem mnoha muzikologických dohadů, ale také inspirace, mj. pro tuto nahrávku. Setkali se v mnohonárodnostní Vídni, všichni byli ve své době vysoce cenění skladatelé a spojovalo je přátelství. Zatímco Mozart se vztahoval k Haydnovi s úctou žáka ke svému Mistru a věnoval mu sérii šesti kvartetů (mezi nimi i „Disonantní“ C dur), Haydn Mozarta před jeho otcem označil za „největšího skladatele, jakého znám osobně a podle jména.“ Ani Dittersdorf ve své autobiografii nešetří superlativy: „Je nepochybně jedním z největších originálních géniů a dosud jsem neznal žádného skladatele, který by měl tak úžasné bohatství myšlenek.“ Jména Dittersdorf a Vaňhal sice leckdo zaslechl, málokdo se však seznámil s jejich dílem. Tato nahrávka přináší příležitost objevit tyto pozapomenuté mistry – ve vrcholné interpretační kvalitě Bennewitzova kvarteta. Nadšené ohlasy mezinárodní kritiky na jejich předchozí haydnovské album potvrzují jejich výjimečné kvality v tomto repertoáru.

(Supraphon 2024)