Janáček L. Works for Cello and Piano / J.Bárta cello, T.Fialová piano (LP vinyl)

Leoš Janáček - Sonata for Violin and Piano (* adapted for Cello and Piano)

LP

1. Con moto

2. Ballada. Con moto

3. Allegretto

4. Adagio

Leoš Janáček - Pohádka for Cello and Piano

5. Con moto

6. Con moto

7. Allegro

8. Leoš Janáček - Dumka for Violin and Piano (* arranged for Cello and Piano)

9. Leoš Janáček - Romance for Violin and Piano (* adapted for Cello and Piano)

10. Leoš Janáček - Adagio for Cello and Piano (* the fourth movement of the second version of Pohadka, later removed)

Jiří Bárta cello, Terezie Fialová piano

(*world premiere recorings)

Cellist Jiří Bárta and pianist Terezie Fialová dedicate their new album to the „poignant yet tender“ music of Leoš Janáček. They have chosen a trio of pieces originally written for violin and piano, the now famous, but at the time of its composition neglected Sonata, Dumka and Romance. The violin parts of the three compositions have been arranged by Jiří Bárta for cello, and in this form they will be released in their world premiere. On the album, they are accompanied by the only two works by Janáček composed directly for cello and piano – the Fairy Tale and the short Presto, as well as the Adagio, originally the fourth movement of the Fairy Tale, later discarded. The album is being released in the year of the 170th anniversary of the composer's birth as part of the celebrations of the Year of Czech Music, and the artists are paying their personal tribute to him with this album. Jiří Bárta describes his relationship to Janáček's music in more detail in the album booklet. He recalls his first encounter with his music in 1968 as follows. Beautiful, yet tender, sad, yet different, simply moving, but without lamentations and fake tears: "I’m listening to the strangely beautiful music, so different from anything I’d have encountered as a child. Harrowing, yet tender, sad, but in a different way, moving, yet devoid of whining and false tears... Janáček, in his almost despondent genuineness, he will not forgive any mannerism or insincerity, making it hard for the performer to decipher him. Even at moments of greatest anguish, he is faithful to the principles of beauty and truth."

Violoncellista Jiří Bárta a klavíristka Terezie Fialová věnují své nové album hudbě Leoše Janáčka. Vybrali si trojici skladeb původně napsaných pro housle a klavír – dnes již slavnou, v době svého vzniku však opomíjenou Sonátu, dále Dumku a Romanci, jejichž houslové party upravil Jiří Bárta pro violoncello a v této podobě vycházejí ve světové premiéře. Dumku a Romanci napsal Janáček během svého ne příliš šťastného období studií v Lipsku, kdy pochyboval o svém talentu. Obě skladby vycházejí z klasicko-romantických základů, Bártova violoncellová interpretace Dumky však ještě více zdůrazňuje její elegicky posmutnělou náladu. Úprava Sonáty pro violoncello vychází z Janáčkovy verze z roku 1922, zachovává tóninu a klavírní part beze změn, houslový part je až na výjimky transponován o oktávu níže. Album dále obsahuje Pohádku (včetně později vyřazené čtvrté věty) a krátké Presto, původně koncipované zřejmě jako jedna z vět Pohádky. Ta prošla stejně jako Sonáta mnoha skladebními proměnami mezi lety 1915 a 1924, kdy vyšla její definitivní verze tiskem. Inspirace tragickým příběhem o caru Berendějovi a jeho dítěti odráží duševní rozpoložení skladatele. „Pohádka, ostatně stejně jako většina komorních skladeb Janáčkových, je fascinujícím vhledem do skladatelovy duše,“ říká Jiří Bárta a vzpomíná na své první setkání s hudbou Janáčka v roce 1968 : „Poslouchám tu zvláštní krásnou hudbu, úplně jinou, než jsem do té doby jako dítě mohl poznat. Drásavou, ale přesto něžnou, smutnou, ale jinak, prostě tklivou, ale bez naříkání a falešných slz. (…) Ve své až dezolátní pravdivosti neodpustí manýry a neupřímnosti (nelehký úkol interpreta, rozluštit jeho pravdu), neopouští ve chvílích teskna krásu tvorby.“

(Animal Music 2024)