Beethoven L.v. String Quartets Opp.127, 135 / Škampa Quartet

Ludwig van Beethoven - String Quartet in E flat major, Op. 127

1. Maestoso. Allegro 06:07

2. Adagio, ma non troppo e molto cantabile 13:34

3. Scherzando vivace. Presto 08:14

4. Finale 06:37

Ludwig van Beethoven - String Quartet in F major, Op. 135

5. Allegretto 06:16

6. Vivace 03:09

7. Lento assai, cantate e traquillo 05:52

8. Der schwer gefasste Entschluss. Grave, ma non troppo tratto - Allegro 06:40

Škampa Quartet:

Pavel Fischer violin, Jana Lukášová violin, Radim Sedmidubský viola, Peter Jarůšek cello

This release presents two of Beethoven’s late string quartets in their historical context, highlighting their status within his late style and their significance as an artistic testament. A parallel is drawn between these quartets and Bach’s The Art of Fugue, noting shared structural and spiritual depth. Both works are described as shrouded in an aura of mystery and as posing exceptional technical and interpretive demands for performers. The Škampa Quartet is commended for its artistic courage and commitment in tackling these pieces. Overall the project is evaluated as a representative, world-class release that confirms the ensemble’s high level and the recording’s artistic value.

Podobně jako Bach, který na sklonku života uložil sumu svých hudebních zkušeností do abstraktního čtyřhlasu Umění fugy, i Ludwig van Beethoven (1770-1827) investoval poslední tvůrčí síly do čtyřhlasé sazby - do kvartetů pro smyčcové nástroje. Pozdní Beethovenova díla hrají v celku skladatelova díla roli uměleckého testamentu nikoli jen samotnou dobou svého vzniku, ale především vyhrocenou osobitostí hudebního myšlení a nebývalou myšlenkovou koncentrací hudební řeči. To způsobilo, že jsou opředena téměř nadpřirozenou aurou tajemství a jakési "nedostupnosti" pro obyčejného smrtelníka a mimořádný respekt k nim chovají i interpreti. To, že dvou z nich se ve studiu pokusilo zmocnit zkušené, ale věkem svých členů přece jen ještě mladistvé škampovo kvarteto, svědčí o jeho dravosti a umělecké odvaze. Můžeme však s klidným svědomím prozradit, že zkušenost v tomto případě převážila a soubor se se svým úkolem vyrovnal nejen se ctí, ale navíc tak, že se může pochlubit reprezentativním projektem světového repertoáru.

(Supraphon 2000)