RICHTER F.X. (1709-1789) SUPER FLUMINA BABYLONIS, MISERERE / Czech Ensemble Baroque

1.-10. Franz (František) Xaver Richter (1709-1789) - Super flumina Babylonis - Psalmus 136 á 12 voci (1768) 41:12

11.-23. Franz (František) Xaver Richter (1709-1789) - Miserere (in f) á 10 voci per il Venerdi Santo (1770-73) 26:33

Markéta Böhmová, Pavla Radostová - soprano, Piotr Olech, Kamila Mazalová - alto, Jaroslav Březina, Jakub Kubín - tenor, Jiří M. Procházka - bass. Czech Ensemble Baroque, conductor: Roman Válek

For the 60-year-old Franz Xaver Richter, a composer of Moravian origin living and working in France, the spring of 1769 was a true watershed in his career. When, two years previously, he joined a competition held by Concert Spirituel, a major French music institution, he evidently had in mind being employed as a musician in Paris. The contestants' task was to compose a "motet á grand choeur", encompassing a sequence of arias, ensembles and choruses, set to the Latin text of Psalm 136, Super flumina Babylonis. Although Richter failed to win the competition, his work arouse great interest and on 28 March 1769 it premiered within the Concert Spirituel series at the Tuileries Palace, at the largest music venue in Paris at the time. Less than a month later, Richter was appointed the Maitre de Chapelle de Notre Dame de Strasbourg. The motet Super flumina Babylonis undoubtedly played a significant role in his being named to the prestigious post. Over the first years he spent in Strasbourg (1770-73), Richter wrote three settings of Psalm 50, Miserere mei Deus, intended for the night liturgy of Tenebrae, a religious service held during the three days preceding Easter. In addition to Super flumina Babylonis, the present album features the third setting of the Miserere, in F minor, in a premiere recording. In their fourth disc of Richter's music, Czech Ensemble Baroque discover the yet to be mapped legacy of the distinguished 18th-century composer. F. X. Richter's settings of psalms rediscovered after 250 years.

Pro 60letého Franze Xavera Richtera, tehdy ve Francii etablovaného skladatele moravského původu, bylo pařížské jaro 1769 zcela výjimečné. Když se o dva roky dříve přihlásil do skladatelské soutěže, kterou pořádala významná koncertní instituce Concert spirituel, chtěl se patrně ucházet o některé hudebnické zaměstnání v Paříži. Zadáním byla kompozice velkého moteta ("motet á grand choeur" zahrnující sled árií, ansámblů a sborů) na latinský text žalmu 136 Super flumina Babylonis. I když se Richter v soutěži neumístil, jeho kompozice vzbudila velký zájem a 28. března 1769 byla v rámci Concert spirituel premiérována v Tuilerijském paláci v největším sále tehdejší Paříže. O necelý měsíc později Richter nastoupil na prestižní místo ředitele kůru štrasburské katedrály. Moteto Super flumina v jeho volbě sehrálo bezesporu významnou roli. V prvních štrasburských letech (1770-73) vznikla trojice zhudebnění kajícího žalmu 50 Miserere mei Deus, určená pro temné hodinky, noční liturgii velikonočního tridua. Třetí z nich, f moll, v premiérové nahrávce doplňuje žalm Super flumina na tomto albu. V pořadí již čtvrtou richterovskou nahrávkou nám soubor Czech Ensemble Baroque objevuje dosud nezmapovaný odkaz pozoruhodného skladatele Evropy 18. století.

(Supraphon 2019)