Blodek V. Flute Concerto, Symphony / K.H.Schűtz flute / L’Armonia Terrena / Z.Klauda

Vilém Blodek (1834-1874) - Flute Concerto in D major

1. I. Allegro 5:49

2. II. Adagio 5:31

3. III. Allegro molto vivace 5:29

Vilém Blodek - Symphony in D minor

4. I. Andante sostenuto. Allegro agitato 15:50

5. II. Andante sostenuto 9:18

6. III. Scherzo 6:03

7. IV. Finale. Vivace molto 13:41

Karl-Heinz Schűtz flute

L’Armonia Terena orchestra conducted by Zdeněk Klauda

In an effort to honor the still somewhat hidden creative genius of Vilém Blodek, we present his grand “Symphony in D minor”, which confidently enters the realm of Romantic symphonism. This Symphony is a magnificent, expansive composition of extraordinary melodic beauty and accomplished craftsmanship. Particularly noteworthy is Blodek’s imaginative, colorful, and masterfully executed orchestration, in which he naturally emphasizes the woodwind harmony. Blodek's meticulous work with musical motifs and themes would not have been out of place even for composers like Felix Mendelssohn-Bartholdy or Robert Schumann. Blodek’s music is deeply emotional. It speaks directly to its performers and almost dictates the manner of its interpretation. One can hear clearly in his music the influence of his opera and theatrical experience. It has the rare quality of painting vivid images; it often feels as though it is telling a story or enhancing a theatrical or cinematic scene. Yet, it never falls into cheap descriptiveness, avoiding Romantic clichés such as frequent tremolos or broken, diminished chords. Drawing from the classical, Beethovenian tradition of thematic and motivic development, Blodek’s music delineates the contours of various musical landscapes. Through these contrasts, he effectively creates the dramaturgy of the entire work. The symphony moves from the darkly intense music in the home minor key, through winding paths, to the cathartic, victorious D major resolution in the final “Allegro”. In short, the journey of this symphony could be summed up with the Latin phrase "Per aspera ad astra" (through hardships to the stars). Yet, the composer himself provides us with a poetic clue, inscribed on the title page of the score, revealing what inspired him and what he sought to express through his music.

Another motivation for releasing this disc, which you are now holding in your hands, is the original version of the Flute Concerto in D major, presented here, newly revising the solo part and its original Romantic orchestration, thus receiving its world premiere. The only regret we must truly feel is that a nervous illness prematurely ended Blodek’s creative career, and subsequently, his life. It would have been immensely interesting to see where the talent of such an exceptional composer as Blodek would have taken him and what fruits his creative efforts would have borne. Nevertheless, Blodek remains one of the outstanding figures of his time, and this recording aims to complete another piece of the mosaic of Czech musical Romanticism, which would not be complete without him.

Hold obecně prozatím skrytému tvůrčímu géniovi Vilému Blodkovi se snažíme vzdát nahráním jeho velké Symfonie d moll, kterou suverénním krokem vstupuje na pole romantického symfonismu. Jeho Symfonie je velkolepá, rozsáhlá kompozice nebývalé melodické krásy a zvládnutého skladatelského řemesla. Zejména je potřeba ocenit Blodkovu nápaditou, barvitou a bravurně zvládnutou instrumentaci, kde přirozeně klade důraz na dřevěnou dechovou harmonii. Za autorovu důslednou hudební motivicko-tematickou práci by se v přeneseném slova smyslu nemusel stydět ani Felix Mendelssohn-Bartholdy či Robert Schumann. Blodkova hudba je emotivní. Zcela přirozeným způsobem promlouvá ke svým interpretům a sama si říká o způsob svého provedení. Je v ní znát Blodkova operní a divadelní praxe. Jeho hudba má tu mimořádnou vlastnost, že mluví v obrazech. Vytváří doslova dramatické scény, často působí, jako by vyprávěla nějaký příběh či dokreslovala divadelní či filmovou scénu. Nikdy však není lacině popisná a vyhýbá se romantickým klišé, jako jsou častá tremola či rozložené zmenšené akordy. Blodek svou hudbou, vycházející z klasické, beethovenovské tematicko-motivické práce, ohraničuje jistými tektonickými konturami charaktery jednotlivých hudebních ploch. Z nich velmi účinným způsobem vytváří na principu kontrastů dramaturgii celého díla. Ta prochází od temně vzrušené hudby v základní mollové tónině skrze spletité cesty až ke katarzi vítězné D dur závěrečného Finále. Ve stručnosti by se vývoj této symfonie dal vyjádřit latinským “Per aspera ad astra”. Nicméně sám skladatel nám básnickým citátem napsaným na titulní straně partitury dal vodítko, co ho inspirovalo a co chtěl svou hudbou vyjádřit.

Další motivací k vydání této desky, kterou právě dostáváte do svých rukou, je originální podoba Flétnového koncertu D dur, která zde zaznívá v nové revizi sólového partu a originální romantické instrumentaci ve světové premiéře. Jediné, čeho musíme opravdu litovat, je, že nervové onemocnění tak brzy ukončilo Blodkovu tvůrčí dráhu a posléze i velmi předčasně jeho život. Bylo by nanejvýš zajímavé sledovat, kam by se ubíral talent tak výjimečného skladatele, jakým Blodek bezesporu byl, a jaké plody by přineslo jeho tvůrčí úsilí. Ale i tak před námi dnes Blodek vystupuje jako jeden z výjimečných zjevů své doby a tato nahrávka se snaží doplnit další dílek mozaiky českého hudebního romantismu, která by bez něj nebyla úplná. Zdeněk Klauda