Der Kaiser Von Atlantis - Spiel in einem Akt von Petr Kien, Music von Viktor Ullmann
l. Nr. IA Prolog (Lautsprecher) 2:22
Bild I.
1. Nr. I Präludium, Comodo grazioso 1:11
2. Nr. II Allegretto grazioso (Harlekin) 1:50
3. Rezitativo alla secco (Harlekin, Tod) 1:42
4. Nr. III Duett, Allegretto misurato (Harlekin, Tod) 1:06
5. Rezitativ (Harlekin, Tod) 0:57
6. Nr. IV Tranquillo molto (Harlekin) 0:44
7. Rezitativ (Tod) 0:34
8. Nr. V Arie des Todes, Blues – Allegro maestoso 1:51
9. Nr. VI Arie des Trommlers, Allegro con brio 3:10
10. Rezitativ, Allegro molto a tempo (Trommler, Tod, Harlekin) 2:15
Bild II.
11. Nr. VII Totentanz, Intermezzo, Tempo di Minuetto 1:11
12. Nr. VIII Rezitativ und Arie (Overall, Lautsprecher) 5:38
13. Nr. IX Arie, Allegro sostenuto (Overall) 1:15
14. Nr. IXa Totentanz, Intermezzo, Tempo di Minuetto 0:51
Bild III.
15. Nr. X Rezitativ und Terzett (Bubikopf, Soldat, Trommler) 2:15
16. Nr. XI Arie, L’istesso tempo (Bubikopf) 0:59
17. Nr. XIa Duett, Allegro (Bubikopf, Trommler) 0:24
18. Nr. XIb Arie und Terzett, Comodo (Trommler; Bubikopf, Soldat) 1:19
19. Nr. XII Finale – Duettino (Mädchen, Harlekin) 1:03
20. Nr. XIII Tanz-Intermezzo "Die lebenden Toten" 1:31
Bild IV. – Der Kaiserpalast
21. Rezitativ (Lautsprecher, Overall) 2:27
22. Nr. XIV Szene von Harlekin und Trommler, Allegretto grazioso 2:05
23. Nr. XV Terzett, Shimmy (Trommler, Harlekin, Overall) 1:07
24. Nr. XVI Arie des Todes, Andante 2:58
25. Nr. XVII Des Kaisers Abschied, Arie, Andante moderato (Overall) 5:31
26. Nr. XVIII Finale, Largo semplice, dolce grazioso 2:14
time 49:49
+ Dodatek I.
27. Nr. VI Arie des Trommlers, Allegro noc brio 1:30
+ Dodatek II.
28. Rezitativ (Overall, Tod) 0:54
29. Nr. XVII Des Kaisers Abschied – Arie, Andante moderato (Overall) 5:35
Total time 58:05
ARBOS, Gesellschaft für Musik und Theater
artistic director: Herbert Gantschacher
conductor: Alexander DRČAR
Persons:
Kaiser Overall / Emperor Overall (Bariton) - Stephen Swanson
Der Lautsprecher / Laudspeaker (Bass) - Rupert Bergmann
Ein Soldat, Harlekin / A Solider, Harlequin (Tenor) - Johannes Strasser Bubikopf
Ein Soldat, Ein Mädchen / A Solider, Girl (Sopran) - Stefani Kahl
Der Tod / Death (Bass) - Krassimir Tassev
The Drummer (Alt / Mezzosopran) - Ingrid Niedermair
Orchestra: flauto, piccolo - Günther Fliedl; oboe - Helen Skirow; clarinetto in Sib - Wolfgang Kremser; saxofono alto in Mib - Dietmar Urbancek; trompette in Do - Stefan Hofer; chitarra, banjo - Ferdinand Neges; cembalo, pianoforte, harmonium - Elemer Tarjan; cembalo, harmonium - Elmo Cosentini; percussioni - Roman Flamersfeld; violino I. - Günther Margiol; violino II. - Nenad Nemcah Cvitan; viola - Michal Kasalický; violoncello - Klaus Altorff; contrabasso - Igor Bittner
The third completed opera by Viktor Ullmann (born on January 1, 1898 in Český Těšín, killed on October 18, 1944 in Auschwitz [Oswiecim]),) was written in an environment and under conditions where the link "man - art" acquired absurd dimensions. On September 8, 1942, Viktor Ullmann was deported to the concentration camp Terezín. Here, in the course of the next two years, on the borderline of life and death, he participated, as a composer, organizer, publicist and performer in the making of a singular cultural phenomenon. The paradox situation of the "free town", donated by the Führer to the Jews, to "protect" them from the hostilities of the fighting society, was a perverse mask, behind which the project of the so-called "final solution" was hidden, involving a complete extermination of one nation.
Ullmann's The Emperor of Atlantis, op. 49 from 1943 had not been performed in Terezín, after all. The work had long awaited its performance. In 1975 it was first produced in the arrangement and instrumentation of the conductor Kerry Woodward, considerably remote from the authorial version. It was only since 1989 that the efforts to return to the original version started. Two finales have been preserved, differring in the interpretation of ideas, two versions of the so called Abschiedsarie of the Emperor [26,30] before the final anthem. The date of the manuscript of the opera (nowadays kept in the archives of the seat of Anthroposophic Society in Dornach near Basel in Switzerland) records the completion of the opera on November 18, 1943, the Emperor's air is dated January 13, 1944, and was therefore added later.
Synopsis of the opera: The Emperor of Atlantis wants to rule over the whole world. His contact with the world, in which he started a universal war, is realized only through reports mediated by loudspeakers. Death cannot stand the general slaughter and refuses to serve the Emperor. The report sent to the Emperor sounds like this, "A strange disease has broken out: people cannot die!" The Emperor realizes that without Death's support he will lose his own power. Love springs up among people, they want to resist their dictator. The Emperor is forced to leave his isolation. Death offers to renew his service, but only under one condition: the Emperor will be the first to die.
Třetí dokončená opera Viktora Ullmanna Císař z Atlantidy byla napsána v prostředí a podmínkách, kde vazba "člověk - umění" nabyla absurdních dimenzí. Viktor Ullmann (nar. 1.1.1898 v Českém Těšíně, zavražděn 18.10.1944 v Osvětimi) byl 8. září roku 1942 deportován do koncentračního tábora Terezín. Zde se v průběhu dalších dvou let, vedených na hranici života a smrti, spolupodílel jako skladatel, organizátor, publicista i interpret na vytvoření jedinečného kulturního fenoménu. Paradoxní situace "svobodného města", jež Vůdce věnoval Židům, aby byli "chráněni" před nepřátelstvím bojující společnosti, byla zrůdnou maskou, za níž byl skryt projekt tzv. "konečného řešení", znamenající úplné vyhlazení jednoho národa.
Ullmanův Císař z Atlantidy op.49 z roku 1943 nakonec v Terezíně proveden nebyl. Dílo čekalo dlouho na své provedení. Roku 1975 bylo poprvé uvedeno v aranžmá a instrumentaci dirigenta Kerryho Woodwarda, jež byly autorské verzi díla značně vzdáleny. Teprve od roku 1989 se datují snahy o návrat k originální autorské verzi. Dochovala se dvě ideová vyznění finále, dvě verze takzvané Abschiedsarie Císaře [26,30] před závěrečným chorálem. Datace rukopisu opery, jenž je dnes chován v archivu sídla Antroposofické společnosti v Dornachu u Basileje ve Švýcarsku, uvádí datum dokončení opery 18.11.1943, árie Císaře nese datum 13.1.1944 a byla tedy dokomponována dodatečně.
Děj opery: Císař Atlantidy chce ovládnout celý svět. Jeho kontakt se světem, na němž rozpoutal válku všech proti všem, se uskutečňuje pouze prostřednictvím tlampačem předávaného hlášení. Smrt nemůže snést hromadné vraždění a odmítá císaři sloužit. Hlášení diktátorovi zní: "Vypukla zvláštní nemoc: lidé nemohou umřít!" Císař si uvědomuje, že bez pomoci Smrti ztrácí svou moc. Mezi lidmi vzniká láska, chtějí se postavit diktátorovi na odpor. Císař je nucen svou izolaci opustit. Smrt nabízí znovu svou službu, ale pod jednou podmínkou: Císař bude první, kdo obnovenou smrt podstoupí.
(Studio Matouš 1995)
| Property | Value |
| format | CD audio |
