Novák J. Concertos / D.Novak-Wilmington, K.Košárek pf., C.Novaková fl. / PRSO / T.Netopil

Jan Novák (1921-1984) - Concentus biiugis for Piano Four-hands and String Orchestra

1. Allegro energico 06:30

2. Lento 08:27

3. Allegro 08:47

Jan Novák - Choreae vernales for Flute, String Orchestra and Harp with Celesta

4. Con liberta. Allegretto 06:11

5. Andante – Agitato 05:01

6. Lento – Allegro 05:58

Jan Novák - Concerto for Two Pianos and Orchestra

7. Allegro 12:33

8. Andante 07:46

9. Allegro molto 10:28

Dora Novak-Wilmington, Karel Košárek – piano, Clara Nováková – flute, Prague Radio Symphony Orchestra, conductor Tomáš Netopil

The music of Jan Novák (1921–1984) is extraordinary and remarkable as such. However, this recording puts a kind of stamp of authenticity on it since the solo parts are played not only by pianist Karel Košárek but also by both of the composer’s daughters. While flautist Clara Nováková might have gone back in memories to the time when she was fifteen and her father dedicated the first version of Choreae vernales to her, Dora Novak-Wilmington sat on the piano stool instead of her mother, Eliška, who played the instrument as brilliantly as her husband, Jan. In a way, the recording exudes the atmosphere of a family reunion across time. Novák’s Concerto for Two Pianos reflects his impressions of studying with Bohuslav Martinů in New York (where they visited jazz clubs together) as well as his desire for recognition from his teacher. The historical recording of the work (Jan and Eliška Novák, Czech Philharmonic, Karel Ančerl, 1957) deserves to be complemented by a representative modern recording. Concentus biiugis for piano four hands was performed in the year of its creation in the composer’s exile in Germany as a way of supporting Charter 77, an anti-regime movement in his homeland. The first version of Choreae vernales was written in the same year in Italy and three years later Novák clothed it in the colourful attire of string orchestra. It is this nearly unknown version of the composition that is newly recorded here. The orchestra’s involvement and renowned conductor Tomáš Netopil’s distinct musicianship help the soloists to create Jan Novák’s colourful and striking musical landscape.

Hudba Jana Nováka (1921–1984) je sama o sobě výjimečná a hodná pozornosti. Tato nahrávka však navíc přináší jistý punc autenticity. Spolu s klavíristou Karlem Košárkem se totiž sólových partů tří koncertantních skladeb ujaly obě skladatelovy dcery. Zatímco flétnistka Clara Nováková se možná vrátila ve vzpomínkách do svých patnácti let, kdy jí táta věnoval první verzi Choreae vernales, Dora Novak-Wilmington seděla u klavíru na místě své maminky Elišky, která ovládala klavír se stejnou bravurou jako její manžel a skladatel Jan. Nahrávka tak trochu dýchá atmosférou rodinného setkání napříč časem. Dvouklavírní koncert odráží skladatelovy dojmy ze studijního pobytu u Bohuslava M a r t i n ů v New Yorku (mj. spolu navštěvovali jazzové kluby) i potřebu obstát před svým učitelem. Historický snímek díla (Jan a Eliška Novákovi, ČF, Karel A n č e r l, 1957) si už zasloužil doplnit reprezentativní moderní nahrávkou. Čtyřruční Concentus biiugis zazněl v roce svého vzniku ze skladatelova německého exilu na podporu Charty 77, protirežimní iniciativy v jeho rodné vlasti. Ve stejném roce v Itálii vznikla první verze Jarních tanců (Choreae vernales), jež o tři roky později skladatel oděl do barevného hávu smyčcového orchestru. Právě tuto téměř neznámou podobu díla přináší nová nahrávka. Angažovanost orchestru s výraznou muzikalitou renomovaného dirigenta Tomáše Netopila dotvářejí se sólisty barevnou a podivuhodnou hudební krajinu Jana Nováka.

(Supraphon 2023)