Kalabis V. Composer & Conductor / Janáček Philharmonic Orchestra / V.Kalabis

1. Viktor Kalabis - Youth. Overture for Large Orchestra, Op. 7 (1950)

2.-4. Viktor Kalabis - Concerto for Chamber Orchestra, “Hommage a Stravinsky”, Op. 3 (1948)

5.-7. Viktor Kalabis - Concerto for Cello and Orchestra, Op. 8 (1951/1956)

Miroslav Petráš cello, Janáček Philharmonic Ostrava, Janáček Chamber Orchestra, conductor Viktor Kalabis

Stereo studio recordings 1979-1984

The centenary of the birth of Viktor Kalabis (1923-2006), a major 20th-century Czech composer, is worthy of attention. The previous Supraphon album, Symphonies & Concertos (SU 4109-2), mapping his mature and late works, met with critical acclaim (Gramophone Choice / Reissue of the Month, Choc de Classica). Much of Kalabis’s early output, however, is yet to be discovered. The present recording, containing three pieces dating from between 1948 and 1951, attests to the young composer’s remarkable maturity. In the Concerto for Chamber Orchestra, Op. 3 (1948), Kalabis paid tribute to Igor Stravinsky, a great idol of his, with the concerto grosso form and instrumentation referring to Dumbarton Oaks. The impressive brief overture Youth, Op. 7 (1950), demonstrates the composer’s brilliant mastery of large symphony orchestra. The surprising dark colours in the work may reflect the difficult period of the Communist dictatorship’s ascent. The neo-folk Concerto for Cello and Orchestra, Op. 8 (1951), reveals Kalabis’s Dvořák, Bartók, Hindemith and late symphonic Martinů inspirations. Youthful dynamic energy and intimations of future weighty profundity characterise Kalabis’s early music. Three decades later, the composer recorded his early pieces, conducting the Janáček Philharmonic Ostrava. The present album thus affords the opportunity to listen to their authentic performance.

Sté výročí narození jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů 20. století nelze přejít bez povšimnutí. Předchozí album Symphonies & Concertos (SU41092) mapovalo zralé a pozdní dílo Viktora Kalabise (1923–2006) a dočkalo se nadšené odezvy (Gramophone Choice / Reissue of the Month, Choc de Classica). Skladatelovo rané dílo však stále čeká na objevení. Tři skladby z let 1948–1951 nám na předkládaném albu představují Kalabise mladého, ale již překvapivě zralého. Concerto pro orchestr op. 3 (1948) se formou concerta grossa i obsazením odkazuje na Stravinského koncert „Dumbarton Oaks“ a Kalabis jím vzdává hold jednomu ze svých velkých vzorů. V krátké efektní předehře Mládí op. 7 (1950) autor demonstruje virtuózní ovládnutí velkého symfonického orchestru. Překvapivě v ní zaznívají i temné barvy, jež mohou odrážet zatěžkané období nástupu komunistické diktatury. V neofolkórním Violoncellovém koncertu op. 8 (1951) se Kalabis odkazuje k celé škále vzorů (Dvořák, Bartók, Hindemith, pozdní symfonický Martinů). Hybná energie mládí s tušenými podtóny pozdější závažné hloubky – to je raný Viktor Kalabis. Skladatel se s odstupem třiceti let ujal i jejich nastudování s Janáčkovou filharmonií Ostrava. Nahrávky jsou o to autentičtější.

(Supraphon 2024)