CACHUA SERRANITA Music, Dance & Our Lady on the Far Side of the World / Collegium Marianum

Jana Semerádová, Collegium Marianum - Cachua Serranita

CD

1. Anonym – Hanaq pachap cussicuinin 04:30

2. Kristián Gottfried Hirschmentzel – Moravica and Bohemicus saltus 02:18

3. Anonym – Šla panenka smutně 01:49

4. Jan Antonín Losy, Anonym – Aria Hannaco 01:03

5. Georg Philipp Telemann – Hanaquoise 02:06

6.-8. Jan Josef Ignác Brentner – Concerto da camera d moll

Allegro staccato 02:10 - Largo 01:03 - Menuet 01:07

9. Anonym, Domenico Zipoli – Zuipaqui / Ad Mariam 04:12

10. Jan Josef Ignác Brentner – Bourrée & Capriccio 02:11

11. Czech Folk Song / česká lidová – Vyletěla holuběnka ze skály 01:38

12.-15. Martin Schmid – Pastoreta Ychepe Flauta - xxx 01:11 - Allegro 02:17 - Adagio 01:43 - Allegro II 01:27

16. Anonym – Taye jueves Santo 03:30

17. Georg Philipp Telemann – Hanasky 02:45

18. Anonym – Tři peruánské lidové písně 04:07

19. Czech Folk Song / česká lidová – Na Svatém Kopečku 03:43

20. Czech Folk Song / česká lidová – Když jsem já šel na Svatý Kopeček 01:59

21. Anonym – Cachua Serranita 03:16

Collegium Marianum: Jana Semerádová - flutes, artistic director; Vojtěch Semerád - Baroque violin and viola, percussion, vocals; Jiří Sycha - Baroque violin, charango, vocals; Marcel Comendant - cimbalom, percussion, Ján Prievozník - G violone

We have the concept of globalization associated with the 20th century, but without much exaggeration we can apply it to the Jesuit missions in South America in the 17th and 18th centuries. The Jesuits were aware of the power of music, which profoundly touches the human heart. The European music they brought across the ocean was in no time embraced by the indigenous peoples in Bolivia and Peru. And thus works by the Czech composer Josef Brentner, the Italian Jesuit Domenico Zipoli or the Swiss missionary Martin Schmid were soon performed in the settlements in the middle of the jungle and in the mountains. European music blended with the traditional local music, just as the Quechua language blended with Spanish. Through music and singing they praised God and prayed to the Virgin Mary, as we can hear in the Quechua procession hymn Hanaq pachap cussicuinin or Zipoli's Zuipaqui. However, similarly vivid instrumental music, songs and dances were enjoyed in Moravia, in the very heart of Europe. And again the globalisation in music: many a folk song and dance was imbued with elements of "high culture", and vice versa, G. P. Telemann did not hide enthusiasm and direct inspiration from Silesian and Haná folk music in his work. And songs worshipping the Mother of God were sung in spectacular churches, village chapels and fields alike. Yet whether European music was performed in the jungle or Haná melodies in Hamburg, the common denominator was enthusiastic musicians who knew no greater delight than getting together and playing. Just like Collegium Marianum on this recording. Let us rejoice together!

Pojem globalizace máme spojený s 20. stoletím, ale bez velké nadsázky jej můžeme vztáhnout už na jezuitské misie v Jižní Americe 17. a 18. století. Jezuité věděli, že hudba se dotýká samého srdce člověka; evropskou hudbu, kterou i s nástroji přibalili do svých kufrů na cestu za oceán, bolivijští a peruánští indiáni rychle přijali za svou. A tak se díla českého skladatele Josefa Brentnera, italského jezuity Domenica Zipoliho či švýcarského misionáře Martina Schmida rozezněla v indiánských obcích uprostřed džungle a v horách. Jejich díla se mísila s tradiční hudbou, jako se kečua, jazyk místních obyvatel, mísil se španělštinou. Hudbou a zpěvem chválili Boha a uctívali Pannu Marii, jak to slyšíme např. v kečuánském procesním hymnu Hanaq pachap cussicuinin nebo Zipoliho Zuipaqui. Ovšem s podobným temperamentem se muzicírovalo, zpívalo a tancovalo na Moravě, v samém srdci evropského kontinentu. A zase ta hudební globalizace: do lidových písní a tanců často pronikaly prvky "vysoké kultury", Telemann zase neskrýval nadšení a přímou inspiraci slezskou a hanáckou lidovou muzikou ve své tvorbě. A k chvále Matky Boží se zpívalo v honosných chrámech, vesnických kostelících i na poli. Ať už zněla evropská hudba v džungli nebo "hanácká" v Hamburku, společným jmenovatelem jsou vždy nadšení muzikanti, kteří neznají větší radost, než když se mohou sejít a zahrát si společně. Jako Collegium Marianum na této nahrávce. Je radost být u toho!

(Supraphon 2022)