Antonín (Jan Nepomuk) Brossmann (1731-1798) - Vesperae solennes
1. Te Deum 5:34
2. Vesperae solennes - Dixit Dominus 4:16
3. Vesperae solennes - Confitebor tibi Domine 4:51
4. Vesperae solennes - Beatus vir 4:30
5. Vesperae solennes - Laudate pueri Dominum 3:46
6. Vesperae solennes - Laudate Dominum 1:47
7. Vesperae solennes - Laetatus 3:26
8. Vesperae solennes - Nisi dominus 4:42
9. Vesperae solennes - Lauda Jerusalem Dominum 3:50
10. Magnificat 5:17
11. Litaniae Lauretanae 7:28
CZECH ENSEMBLE BAROQUE, Roman Válek conductor / dirigent
Elen Machová, Peter Zajíček baroque violin / barokní housle; Petr Mašlaň baroque cello / barokní cello; Ján Prievozník double bass / kontrabas; Marek Čermák organ / varhanní pozitiv; Karel Mňuk, Josef Sadílek klariny / clarino; Emil Machain tympány / kettledrum
Romana Kružíková, Tereza Válková soprano / soprán; Lucie Karafiátová, Martin Ptáček alt; Lukáš Hacek, Jakub Kubín tenor; Václav Jeřábek, Jiří Miroslav Procházka bass
Páter ANTONÍN BROSSMANN, řeholním jménem Damasus od sv. Hieronyma, se narodil 7. září 1731 ve Fulneku, kde se naučil hrát na housle a violoncello. K piaristům vstoupil, ve svých dvaceti létech. Po několika letech se projevilo jeho nadání nejenom po hudební a vědomostní stránce, ale začal vynikat i jako skvělý řečník. V letech 1752–1753 studoval filozofii v Bílé Vodě a zároveň působil i jako učitel hudby. Byl natolik pilným žákem, že získal na všech zkouškách „zlaté“ známky (vyšší forma ocenění jeho studijních výsledků). Po slavnostním ukončení filozofie se přihlásil na studia teologie v Mikulově, která dokončil v roce 1756, a odtud se potom vrátil do Bílé Vody. Za čtyři roky byl přeložen do piaristické koleje v Kroměříži a o dva roky později se ocitl zpět v Bílé Vodě již jako profesor filozofie. Obnovil zde tradici divadelních představení. První představení, ke kterému složil i vlastní hudbu, se hrálo o Thomasi Morovi. V roce 1767 pozval olomoucký biskup Brossmanna do Kroměříže, kde vedl chrámový sbor a vyučoval v pěveckém semináři. Pobyt v semináři trval osm let do roku 1775, odtud byl přemístěn do Příboru. Naposledy se do Bílé Vody vrátil v letech 1778–1787 jako rektor piaristické koleje a farář. Na nedalekém zámku Jánský Vrch zakládá Filip Gottthard Schaffgotsch, římskokatolický kněz a biskup vratislavský, který emigroval z Pruska, vlastní biskupskou kapelu pod vedením Karla Ditterse z Dittersdorfu. K tomuto kroku se rozhodl jako velký milovník hudby a častý návštěvník koncertů v Bílé Vodě. Díky těmto dvěma velikánům se Javorník stal kulturním centrem celého kraje. Vzájemně se zvali na koncerty, které se příležitostně konaly v sále na koleji. Ditters pomohl rozšířit Bělovodský orchestr a Brossmann na oplátku navštěvoval biskupské divadlo. Ditters rozverně nazýval Brossmanna svým „papá ve sborovém umění“. V roce 1777 byl slavnostně konsekrován (vysvěcen) bělovodský kostel Navštívení Panny Marie. Při této výjimečné příležitosti secvičili seminaristé z Bílé Vody divadelní představení, na které se přišlo podívat kolem čtyř tisíc lidí. O rok později (1778) byl P. Antonín Brossmann slavnostně jmenován rektorem a farářem v Bílé Vodě. Rektor byl zvolen podle stanov jen na tři roky. Díky spokojenosti s vedením koleje a farnosti mu byla funkce obnovena ještě dvakrát. Během svého působení byl uznáván za skvělého a nadaného skladatele a teoretika, který díky hudbě pozvedl jméno a prestiž koleje. Byl zván na Patrocinium (pojmenování určité budovy kostela, kláštera, nemocnice atd. po určitém světci) do Javorníka. Složil skladbu pro hraběte Salma, který tím byl velmi nadšen, přestože vnímal piaristy jako finanční břímě. Získal uznání lidí, ale nebylo to jen díky jeho hudebnímu talentu, který neustále rozvíjel, ale také díky jeho pedagogickým a hlavně lidským vlastnostem a schopnostem. Funkce rektora se ujímá na počátku Prusko-rakouské války. Pruští důstojníci se v obsazeném Javorníku zřejmě snažili navázat na hudební tradici a uspořádali zde několik hudebních kolegií. „Pozvali“ i Brossmanna, aby zde hrál na housle. Svou hrou získal náklonost velícího důstojníka a uchránil kolej v Bílé Vodě a také obec od dalších represálií, neboť Prušáci několikrát v Bílé Vodě požadovali vysoké výpalné. Ještě jednou musel využít „pohostinství“ Prušáků, poté co byl odvlečen do Frankensteinu (Ząbkowice Śląskie), kde byl pět dnů internován. Na vlastní žádost byl Brossmann přeložen do Příboru. Před svým odchodem zanechal v kronice napsanou omluvu za všechny chyby, které udělal během devíti let svého působení. Dne 16. září 1798 ve věku 67 let zemřel. (Miroslava Kocián Špaková a Miroslav Kocián)
| Property | Value |
| format | CD audio |
| original instruments | Yes |
Product links
| sound clips |
